Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlaty slavík a anketa mezi žáky základních škol o špagetách

30. 11. 2009 14:21:22
Je sobota večer, právě jsem přišel do svého pokoje po odvysílání pořadu Zlaty slavík a usedám k počítači. Je třeba být na facebooku aktuální, a tak si hodlám změnit svůj status!

... ne tak to napíšu česky ... Gotta stejně nikdo z těch mladších ve světě nezná a soutěž o Zlatého slavíka se mi v angličtině lidem neznalým popisovat nechce. Dnes jsem trpěl u televize. Ano, mohl jsem odejít a psát diplomku nebo dělat jiné důležitější věci, ale to nešlo. Nějak jsem se na to necítil po celém dnu dost svěží.

Tak se zas jednou vyhlašoval Slavík a já ho náhodně viděl, protože jsem proti své vůli zůstal doma. Hrát filky nebo mariáš v hospodě by bylo zábavnější. I ty točené Svijany se tak nějak dají, zvlášť když vím, že náš pan hospodský kupuje na víkend čerstvé sudy. Třeba by si někdo chtěl hodit šipku, říkám si, a vůbec mi nevadí, že odbočuji od tématu a nepíši o tom, o čem jsem chtěl.

Nějak jsem se přistihl, jak jsem se rozepsal. Možná to bude delší status, ale co, kdo chce tak ať si to přečte. Teď si teprve uvědomuji, že mě facebook stále nechává psát a nehlásí žádné limity znaku pro status. Heh, tak tohle musím využít!

Koukal jsem na toho Slavíka až do poslední chvíle a s údivem ještě teď přemýšlím, kde se bere takové kouzlo toho pořadu, že se na něj jednou za rok kouká půlka národa. Je to jak na Miss. Žebra vystouplá, jak kdyby měli hrát symfonici místo na xylofon na ni, barva pleti schovaná pod kvalitním malířským nátěrem a nápady na volnou disciplinu někde na úrovni designérů, co navrhují obaly k čínským nudlovým polévkám z pytlíku. Našel bych za každou "modelku", co tam leze, deset hezčích holek kdekoli v okruhu 5km od místa, kde se nacházím a jestli ne, ať se propadnu do nejvýchodnější fabriky na čínské nudle v nejvýchodnější provincii Čínské lidové republiky Chej-lung-ťiang.

Chtěl jsem jen říct, že nechápu, jak se na to můžou ty lidi koukat, a na druhou stranu chápu, proč je tolik víkendových alkoholiků, co v pátek ani sobotu nemůžou sedět doma, Zlaty slavík nevyjímaje. Ondra Brzobohatý, jakoby tušíc, že by měl přijít s něčím novým, se snažil vymyslet něco, co bude nové. Jediné co se mu povedlo, bylo uspat moji babičku jak po kubíku Rohypnolu tak, aby se probudila podezřele přesně pouhou minutu po skončení přenosu a s rozespalým obličejem se mě zeptala: "Tak co, zase to vyhrál ten Gott?" S ironickým úsměvem jsem přikývl: "Vždyť tys to úplně prospala, babi!" Ona se však ušklíbla, vstala a šla si čistit zuby do koupelny.

To děda na tom byl lip. Vydržel si zhruba hodinu číst zprávy na teletextu a to, že neztlumil zvuk, přičítám jeho nedoslýchavosti. Zbylý čas chodil do kotelny přikládat a luštil křížovku. S podivem na tom bylo, že když jsem se nabídl, že tam zajdu já, byl ostře proti a anglická slovíčka, se kterými si neví v křížovkách rady, nekonzultoval se mnou, ale namísto toho pracně listoval slovníkem. Pochopil jsem, moji prarodiče nejsou senilní, pouze jim přišlo nevkusné vstát a jít po 20 letech do naší hospody a ožrat se tam do němoty, když je jim už 80 let.

Díval jsem se tedy sám, s napětím a dětinskou naivitou, že by každou vteřinou mohl přijít ten zlomový bod, který mě vyvede z předtuchy, jak stojím v koupelně a rvu si vlasy mlátíc hlavou do zdi za to, že jsem promarnil další 2 hodiny svého života. Přišlo par vtipných chvilek, třeba jak si Ondra myslel, že nastala v letadle ČSA (Český Slavík Airlines) turbulence a s vypětím všech sil předvedl epileptický záchvat připomínající turbulence v letadle. Dalším super fórem bylo, když měl na předávání cen baletku, která poté co se svěřila, že není zvyklá mluvit, byla donucena k tomu, aby si s ním zatančila valčík. Kameraman bleskurychle pochopil, že pokud je nebude brát maximálně od pasu nahoru, přijde o práci!

Pomalu jsem začínal chápat, že celá nekonečná reklama o tom, jak to bude letos jiné, byla jen další marketingový trik, jak nachytat ty ubožáky s chřipkou, co si dnes zakázaly svou porci cigaretového kouře a točených piv. A to se musí stát mně, člověku s ekonomickým vzděláním! Nu což, říkal jsem si, povznesu se nad mezzosopranistkou zazpívané stříbrné místo, nad ředitele Mattoni, který nezapomněl během své třicetivteřinové řeči zopakovat, 60x jak fantastická, mladá, osvěžující, perspektivní a nová je jejich Mattoni - přesně jako její kategorie "objev roku", kterou vyhlašuje a konečně nad Slavíky z Madridu v podání jedné taneční skupiny.

Zlatým hřebem tak zůstalo na samotném konci vyhlášení absolutního vítěze Káji a stejně překvapivé podání notoricky známé písně ”Help“ od Beatles naší Terezky Černochové, která se pokusila společně s Ondrou o neotřelou interpretaci. Počínající nápěv připomínal ”We are the world“ a konec byl v duchu starého známého Beatlesáckého ”Help“ se sem tam nějakou tou pauzičkou pro sólo saxíků a Ondry na křídlo. Vše dohromady mi jen připomnělo starý známý problém dětí na základních školách, totiž že špagety jsou tak oblíbené s kečupem a nastrouhaným Eidamem, protože je ještě nikdo z těch mladších neochutnal s pravými rajčaty a parmezánem...

Klikám na tlačítko "share" a až nyní se mi objevuje hláška o tom, z mam o 4000 znaku více než je povolené. S úšklebkem na tváři si v duchu říkám, že tenhle text vyhazovat nebudu. Že bych si tedy založil ten blog, jak mi o něm kluci v hospodě říkali?
Autor: Ondřej Klaban | pondělí 30.11.2009 14:21 | karma článku: 14.18 | přečteno: 1289x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Michal Schmidt

Válečná vizuální epopej z břehů Dunkirku

Christopher Nolan se řadí k předním autorům Hollywoodu, do kterého se nikdo nebojí vložit svou důvěru. Tu si původem anglický filmař znovu zasluhuje svým novým válečným filmem Dunkirk.

24.7.2017 v 16:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Z bývalého akademika tuctovým politikem

Příklad dokonalé a úplné proměny teď sledujeme na ministrovi školství. A jako tuctový politik si pohrává s pravdou jako s plastelínou. Zcela účelově celý kariérní řád zúžil na peníze.

24.7.2017 v 9:46 | Karma článku: 17.45 | Přečteno: 508 | Diskuse

Karel Sýkora

Pat Metheny – Last train home

Patrick Bruce Metheny je americký jazzový kytarista a skladatel, v současné době je jedním z nejúspěšněších jazzových hudebníků.

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Antonín Strnad

U2 v Berlíně

Několik mých osobních zážitků z koncertu U2 v Berlíně, v rámci turné ke 30. výročí vydání alba The Joshua Tree. ​

23.7.2017 v 20:59 | Karma článku: 6.75 | Přečteno: 220 | Diskuse

Karolína Damaschková

Amadeus - Odchod ze Salcburku

Tato kapitola pojednává o Mozartově cestě do Německa, o první lásce a o jeho velkých operních ambicích.

23.7.2017 v 19:43 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 112 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3727
Jsem student ekonomie, kterému není lhostejné, co se kolem nás děje a který se snaží nahlížet na problémy kolem nás selským rozumem našich babiček a dědů.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.