Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nemám rád ekology aneb trocha matematiky - R52 vs. R55

30. 11. 2009 19:00:59
Otevírám si několik podrobných internetových map, plánovačů trasy, stránky Ředitelství silnic a dálnic a jdu na věc. Co mě v poslední době dohání k stavům šílenství a bezmoci je věčné mudrování o tom kudy a kam by měla vést ta či ona dálnice a nepřeberná spousta (bohužel z drtivé většiny irelevantních) argumentů na stranách všech diskutujících.

Jak jistě problematiky znalý čtenář ví, bylo minulý týden rozhodnutím Nejvyššího správního soudu potvrzeno, že politici postupovali při schvalování plánu, který počítá s trasou rychlostní silnice R52 přes Mikulov, protizákonně. Pokud upustím od následků tohoto, dle mého názoru nepříliš povedeného a hlavně ani důležitého, rozhodnutí, které však prodlouží výstavbu dálnice o několik let, zůstává základní otázkou, jakou jinou alternativu čeští úředníci měli a jak jinak by ovlivnila výstavbu dálnice k našim jižním sousedům.

Rakouská dálnice A5 je již vyprojektována a pomalu se začíná s výstavbou její druhé poloviny. Podle rakouských stránek asfinag.at povede do Mikulova a měla by být kompletně otevřena v roce 2013. Na počátek roku 2010 se plánuje otevření cca první poloviny v délce 23,5km od Vídně a zároveň se začátkem výstavby druhé poloviny až k přechodu Drasenhofen-Mikulov. Zatímco na rakouské straně se řeší, kolik bagrů bude od příštího roku potřeba, u nás to je zas a donekonečna kus papíru s názvem „Ruším, co jsem nařídil, a nařizuji, co jsem zrušil“. A výsledek? Nulový, jako vždy. Na to, že někdo dělal něco špatně, se přijde až ve chvíli, kdy se to nedá změnit a kdy má zveřejnění takové informace za následek jen posměch jak ze strany viníků, tak ze strany veřejnosti, a taky pořádný krajíc ostudy před rakouskými kolegy, ze kterého si ale taktéž nikdo nic nedělá.

Ale co, podívejme se laickým okem z pohledu řidiče na to, zda je varianta přes Břeclav opravdu tak výhodná. Pojedu třeba z Prahy, Olomouce a Brna do Vídně. Tuto variantu jsem zvolil i kvůli tomu, že pokud bych jel z jiných koutů republiky a budu chtít jet co nejrychleji, budu zřejmě volit dálnici a chtě nechtě musím jedním z těchto měst projíždět.

Zadávám cestu Praha – Vídeň do plánovače tras a klikám na tlačítko „nejrychlejší“. Aha, takže zde mám jet přes Znojmo s celkovou vzdáleností 280km. A jak by to vypadalo přes Břeclav, zajímá mne. Tady to dělá dohromady 330km, tedy o 50km více. No a na závěr jak vypadá trasa přes Mikulov a po již dokončené dálnici? 250km na Hranice do Mikulova a 57km z hranic do Vídně se rovná 307km. Když bych vzal v potaz, že z Jihlavy do Znojma nepojedu po dálnici, rozhodně bych jel raději přes Brno a „obětoval“ 27km navíc, které ale ve finále budou znamenat značnou úsporu benzínu. Cesta přes Břeclav už je oproti Znojemské variantě delší o 50km a to je v poměru k trase 280km docela rozdíl!

Dále zadávám trasu Brno – Vídeň. Opět chci nejrychlejší trasu a opět tu máme souboj Břeclavské a Mikulovské varianty. Do Mikulova 46km, pak 57, tedy 103km, přes Břeclav 126km, tedy 23km rozdíl, což je skoro čtvrtina cesty navíc.

A Olomouc? Když porovnám cestu R55 po dokončení z Olomouce do Břeclavi, pak jsem na 101km. K tomu přijde tak 10km obchvat Břeclavi ke st. hranici a 60km úsek do Vídně, tedy 171km dohromady. Trasa Olomouc – Mikulov st. hranice je nějakých 120km a A5 má po dokončení měřit 57km, tedy cesta až do Vídně přes Mikulov měří 177km. Prakticky je tedy úplně jedno, kudy pojedu.

V porovnání variant kudy do Vídně u mě tedy Mikulov jednoznačně zvítězil. Pokud jedu po dálnici tu samou trasu v průměru o 20km delší variantou, spotřebuji na ni cca o 1,5l benzínu více o nákladních vozidlech raději ani nemluvě. A teď budu hodně mírný. Pokud vezmu v potaz, že přes Mikulov je frekvence vozidel 6000 denně, polovina jich by měla začít využívat dálnici R55 přes Břeclav a všechny by měli spotřebovat při cestě přes Břeclav jen o 1,5l pohonných hmot více, pak při 3000 vozidlech mluvíme denně o zbytečně propálených 4500l pohonných hmot. Ročně se bavíme o čísle 1.642.500l, což je pro představu průměrná roční spotřeba 2330 Čechů anebo chcete-li čtvrt promile z celkové roční spotřeby celé ČR (2007).

Tedy ve zkratce u kratší trasy nebude vzduchem létat tolik škodlivin, efektivně se využije ta nejkratší spojnice, čímž se zajistí, aby byla i patřičně využívána a ulehčí se stařičké D2.

Z mého pohledu mi tedy vychází, že Mikulovská varianta je nejvýhodnější z hlediska celé ČR. A pokud pánům ekologům ne, pak nezbývá než jen doufat, že konečné rozhodnutí bude na odbornících, kteří se na celou věc dívají také zdravým selským rozumem.

Autor: Ondřej Klaban | pondělí 30.11.2009 19:00 | karma článku: 42.84 | přečteno: 9040x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Ilja Hynek

Drsný příběh jedné šťastné rodiny

Je krásný nedělní jarní den, roku 2018. Blíží se devátá hodina ranní a je ticho. Podezřelé ticho. Zvláště, pokud jste rodina s třemi malými dětmi bydlící na kraji obce ve velkém domě se zahradou.

18.11.2017 v 17:29 | Karma článku: 7.35 | Přečteno: 411 | Diskuse

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 6.95 | Přečteno: 262 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1428 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.96 | Přečteno: 853 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.44 | Přečteno: 928 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3727
Jsem student ekonomie, kterému není lhostejné, co se kolem nás děje a který se snaží nahlížet na problémy kolem nás selským rozumem našich babiček a dědů.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.